Praktický průvodce formulací otázek v soudnělékařských věcech — postavený na analýze reálných zadání z policejní praxe
MUDr. Róbert Bazala · 7. 9. 2026
Znalecký posudek je přesně tak dobrý, jak dobré jsou otázky, na které odpovídá. Otázky vymezují úkol znalce (§ 107 odst. 1 tr. ř.) — co v nich není, znalec zpravidla neřeší, a co je v nich navíc nebo špatně, to se vrací jako slabé místo u hlavního líčení. Pro tento text jsme analyzovali otázky z několika desítek reálných opatření o přibrání znalce z agendy napadení, dopravních nehod i dalších věcí. Dobrá zpráva: většina zadání má rozumné jádro a některé útvary si vypěstovaly kvalitní ustálené sady. Horší zpráva: skoro v každém zadání se najde otázka, která znalci nepatří, ptá se dvakrát na totéž, nebo si o problém u soudu přímo říká. Tady je návod, jak se jich zbavit.
1. Základní pravidlo: komu která otázka patří
Znalci nepřísluší hodnotit důkazy a řešit právní otázky (§ 107 odst. 1 tr. ř.). Toto pravidlo zní jednoduše, ale v praxi se porušuje nejčastěji — a vždy stejnými třemi způsoby: otázkou na právní kvalifikaci, otázkou na věrohodnost výpovědi a otázkou z cizího oboru. Než začnete formulovat, rozdělte si, co potřebujete vědět, do tří košů:
| Patří znalci (odborné) | Patří OČTŘ a soudu (právní a skutkové) | Patří jinému znalci (cizí obor) |
| jaká poranění objektivně vznikla a čím se projevovala | právní kvalifikace: ublížení / těžká újma / pokus | duševní stav, PTSD, nespavost → psychiatrie, klinická psychologie |
| mechanismus a intenzita násilí; slučitelnost s jednotlivými verzemi děje | věrohodnost poškozeného, svědka či obviněného | rekonstrukce nehodového děje, střetová rychlost → analýza dopravních nehod, biomechanika |
| doba léčení, doba a obsah omezení obvyklého způsobu života | zavinění, úmysl, vina | bodové ohodnocení bolestného → posudek pro civilní nárok (Metodika NS) |
| forma § 122 odst. 2 (poškození důležitého orgánu…); reálnost hrozby těžšího následku | hodnocení rozporů mezi výpověďmi | postup lege artis ošetřujících lékařů → příslušný klinický obor, případně ústav |
Tab. 1 – Tři koše: každou zamýšlenou otázku nejprve zařaďte
2. Anatomie dobré sady: devět stavebních kamenů
Kvalitní zadání pro soudnělékařský posudek u násilné trestné činnosti nebo dopravní nehody se skládá z devíti bloků, které na sebe logicky navazují — od objektivního nálezu přes mechanismus k závažnosti a hrozbě. V analyzovaných opatřeních se všechny bloky vyskytují, ale málokdy pohromadě; nejčastěji chybí stav poškozeného před událostí, obvyklá doba léčení daného typu poranění a správně ukotvená „hrozbová“ otázka.
- 01Výčet poranění. Jaká poranění poškozený objektivně utrpěl. Základ všeho — ptejte se na objektivně doložená poranění, ne na „zranění, která uvádí poškozený“.
- 02Stav před událostí. Jaký byl zdravotní stav poškozeného před událostí a zda se na vzniku, průběhu či délce léčení podílel zvláštní tělesný stav (degenerativní změny, osteoporóza, chronická onemocnění, léky). Bez této otázky znalec nemusí chorobný terén vůbec oddělit — a kvalifikace pak stojí na následcích, které úraz jen spustil.
- 03Mechanismus a intenzita. Jakým mechanismem a jakou intenzitou násilí poranění vznikla. Chtějte intenzitu výslovně — je to klíč k hrozbové otázce i k úvahám o úmyslu.
- 04Slučitelnost s verzemi děje — s každou zvlášť. Zda je vznik poranění vysvětlitelný dějem popsaným poškozeným, dějem popsaným obviněným, případně svědky. Neptejte se, „která verze je pravdivá“ — ptejte se na medicínskou slučitelnost každé verze s objektivním nálezem.
- 05Příčinná souvislost a komplikace. Zda jsou poranění v příčinné souvislosti s posuzovanou událostí; došlo-li ke komplikacím, zda plynou z poranění, nebo ze zvláštního tělesného stavu či z průběhu léčby.
- 06Tři časové údaje odděleně. (a) skutečná doba léčení, (b) obvyklá doba léčení tohoto typu poranění bez komplikací u zdravé osoby, (c) doba a konkrétní obsah omezení obvyklého způsobu života (v čem přesně omezení spočívalo). Právě rozlišení těchto tří údajů — které se v zadáních běžně slévají do jedné otázky — umožňuje správnou kvalifikaci; pracovní neschopnost je jen pomocný údaj.
- 07Závažnost ze soudnělékařského hlediska. Pozor na hranici kompetencí: právní kvalifikaci znalec činit nesmí (§ 107 odst. 1 tr. ř.) a zadavatel po něm nemá vyžadovat ani zařazení do zákonných kategorií — to je jeho vlastní úkol. Ptejte se proto na medicínská fakta, ze kterých si závěr uděláte sami: zda bylo zasaženo některé důležité ústrojí či orgán, zda a čím byl poškozený ohrožen na životě, jaká byla míra postižení organismu, jak dlouho a v čem konkrétně byl omezen v obvyklém způsobu života. Souhrnné hodnocení závažnosti k tomu znalec zpravidla připojí sám — vynucovat je ale nelze.
- 08Ukotvená hrozbová otázka. Zda s ohledem na zjištěnou intenzitu, mechanismus a místo působení násilí reálně hrozil vznik závažnější újmy na zdraví, jaké konkrétní a s jakou pravděpodobností. Slova „s ohledem na zjištěnou intenzitu“ a „reálně“ jsou podstatná — bez nich dostanete obecný katalog všeho, co teoreticky hrozí při pádech a úderech, a s ním vnitřně rozporný posudek.
- 09Trvalé následky a otevřený závěr. Zda lze očekávat trvalé následky — s vědomím, že definitivně je lze hodnotit zpravidla až s odstupem (řádově rok) po ukončení léčby. A na závěr vždy otevřená otázka: další skutečnosti, které znalec považuje za důležité. Ta legitimizuje odborná zjištění nad rámec zadání.
3. Vzorová sada otázek (napadení)
Následující sadu lze převzít do opatření podle § 105 odst. 1 tr. ř. a přizpůsobit konkrétní věci; pro dopravní nehody se otázka 4 nahradí slučitelností s nehodovým dějem dle protokolu o nehodě.
- Jaká poranění poškozený XY dne DD. MM. RRRR objektivně utrpěl a jakými obtížemi se projevovala?
- Jaký byl zdravotní stav poškozeného před posuzovanou událostí? Podílel se na vzniku poranění, jejich průběhu nebo délce léčení zvláštní tělesný stav poškozeného (dřívější onemocnění či poranění)? Pokud ano, jak?
- Jakým mechanismem a jakou intenzitou působícího násilí poranění vznikla?
- Je vznik zjištěných poranění vysvětlitelný průběhem děje, jak jej popisuje poškozený? Je vysvětlitelný průběhem děje, jak jej popisuje obviněný, případně svědci? U každé verze uveďte, která zjištěná poranění vysvětluje a která nikoli.
- Jsou zjištěná poranění v příčinné souvislosti s posuzovanou událostí? Došlo-li v průběhu léčení ke komplikacím, uveďte jejich podstatu a to, zda plynou z poranění samotného, ze zvláštního tělesného stavu poškozeného, nebo z průběhu léčby.
- Jaká byla skutečná doba léčení? Jaká je obvyklá doba léčení tohoto typu poranění bez komplikací u jinak zdravé osoby? Po jakou dobu a v čem konkrétně byl poškozený omezen v obvyklém způsobu života?
- Jak lze zjištěná poranění hodnotit ze soudnělékařského hlediska co do jejich závažnosti? Uveďte zejména, zda bylo zasaženo některé z důležitých ústrojí či orgánů, zda a čím byl poškozený bezprostředně ohrožen na životě, zda došlo k mučivým útrapám a jaká byla celková míra postižení organismu.
- Hrozil s ohledem na zjištěnou intenzitu a mechanismus násilí a na místo, proti němuž směřovalo, reálně vznik závažnější újmy na zdraví? Pokud ano, jaké konkrétní a s jakou pravděpodobností?
- Lze očekávat trvalé následky poranění? Případně kdy a jak je bude možné definitivně zhodnotit? Uveďte i další skutečnosti, které považujete za důležité.
4. Co jsme našli v reálných opatřeních — a jak to napsat lépe
Následující formulace jsou parafráze skutečných otázek z analyzovaných zadání. Nejde o výjimky — každý z uvedených typů se v souboru objevil opakovaně.
| Nalezená formulace (parafráze) | V čem je problém | Lepší formulace |
| „Zda lze jednání pachatele kvalifikovat jako pokus ublížení na zdraví, resp. těžkého poranění.“ | Kvalifikace pokusu je čistě právní otázka — znalec, který na ni odpoví, překračuje § 107 odst. 1 tr. ř. a odpověď je napadnutelná. | Zda byl útok při zjištěné intenzitě a směřování objektivně způsobilý přivodit závažnější újmu na zdraví, jakou a s jakou pravděpodobností. |
| „Zda si poškozená při zjištěné hladině alkoholu byla schopna zapamatovat a popsat události tak, jak se skutečně udály.“ | Slova „jak se skutečně udály“ dělají ze znalce hodnotitele věrohodnosti. Paměťové schopnosti navíc hraničí s psychiatrií/psychologií. | Jaké jsou obvyklé účinky zjištěné hladiny alkoholu na vnímání, pozornost a paměťové funkce? (Věrohodnost konkrétní výpovědi hodnotí OČTŘ.) |
| „Posoudit, zda poranění vznikla pouze a výhradně při nehodě, a ne — jak rozporuje řidička — jiným pádem.“ | Sugestivní formulace předjímá odpověď a znevažuje jednu z verzí; u soudu snadno založí námitku podjatosti zadání. | Je vznik poranění vysvětlitelný střetem s vozidlem? Je vysvětlitelný pádem bez účasti vozidla? Uveďte, co která verze vysvětluje a co nikoli. |
| „Zda se jedná o zranění lehké – středně těžké – těžké.“ | Vnucená škála bez ukotvení; ze samotného přívlastku se nedozvíte nic o tom, co poranění pro poškozeného znamenalo. | Ptejte se na medicínská fakta — zasažené orgány, ohrožení života, míru postižení organismu, dobu a obsah omezení (viz otázka 7 vzorové sady). Souhrnné hodnocení závažnosti připojí znalec sám. |
| „Jaké je bodové ohodnocení uvedených poranění.“ | Bodové hodnocení slouží civilnímu odškodnění (Metodika NS) a s trestní kvalifikací nesouvisí; často navíc míří mimo odvětví přibraného znalce. | Do trestního zadání nepatří; potřebuje-li je poškozený pro adhezní řízení, řešit samostatným zadáním. |
| „Zda nehoda mohla způsobit posttraumatický syndrom s nespavostí a jaká je doba léčení.“ | Duševní poruchy nepatří do odvětví soudního lékařství — odpověď by byla mimo obor a napadnutelná. | Přibrat znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie (příp. klinická psychologie). |
| „Zhodnoťte, zda byl postup nemocnice lege artis.“ | Hodnocení odborné správnosti péče patří zpravidla příslušnému klinickému oboru, u složitých věcí ústavu; přibraný soudní lékař je může hodnotit jen orientačně. | Samostatné zadání znalci klinického oboru; soudnímu lékaři ponechat vliv případného postupu na následek. |
| „Jak byly život či zdraví poškozeného ohroženy?“ (bez dalšího) | Neukotvená hrozbová otázka — pozvánka k obecnému výčtu všeho, co teoreticky hrozí; plodí vnitřně rozporné posudky. | Ukotvit: „s ohledem na zjištěnou intenzitu, mechanismus a místo působení násilí… reálně… s jakou pravděpodobností“ (otázka 8 vzorové sady). |
| Tatáž otázka dvakrát (doba omezení v ot. 4 i ot. 6; mechanismus v ot. 5 i ot. 6). | Duplicity prodlužují posudek, zvyšují znalečné a svádějí k odpovědím odkazem („viz výše“). | Před odesláním sadu projít a překrývající se otázky sloučit. |
Tab. 2 – Nejčastější prohřešky z analyzovaných opatření a jejich oprava
5. Co dobrá praxe už umí — a stojí za převzetí
Analýza nepřinesla jen výtky. Některé ustálené sady obsahují formulace, které stojí za to šířit dál. Za pozornost stojí zejména otázka na komplikace s výslovným rozlišením, zda plynou z poranění, nebo ze zvláštního tělesného stavu, který zranění předcházel — přesně tahle formulace umožňuje znalci čistě oddělit úrazovou a chorobnou složku. Chválu zaslouží i otázka na obvyklou dobu léčení daného typu poranění, „pokud se nepřidají komplikace“ — dává soudu měřítko, proti kterému lze poměřit skutečný průběh. A konečně otázka na stav poškozeného před napadením, která se v jedné z ustálených sad objevuje systematicky hned za výčtem poranění — tam, kam logicky patří.
6. Pět věcí nad rámec otázek
- Uveďte účel posudku. Účel je povinnou náležitostí zadání (§ 40 vyhlášky č. 503/2020 Sb.) a znalci říká, jak hluboko jít. „Posudek pro posouzení právní kvalifikace újmy na zdraví“ je jiná zakázka než „posudek k objasnění mechanismu smrtelného zranění“.
- Sdělte, co víte — nebo že nevíte nic. Skutečnosti sdělené zadavatelem s vlivem na přesnost závěru musí být v posudku uvedeny, včetně toho, že žádné sděleny nebyly (§ 40 odst. 2 vyhlášky). Tělesná konstituce aktérů, dosavadní konflikty či zvláštnosti místa činu znalci pomohou — ale pište je neutrálně.
- Pošlete kompletní podklady včetně obrazové dokumentace. Popis CT ve zprávě není CT. Obrazová dokumentace (CD/DVD se snímky) a fotodokumentace poranění zásadně zvyšují výpovědní hodnotu posudku; jejich absence je jednou z nejčastějších výhrad znalců k podkladům.
- Krátká konzultace předem šetří týdny. Telefonát před vydáním opatření vyjasní, zda otázky míří do správného odvětví, zda podklady stačí a zda je lhůta realistická; znalec může navrhnout objasnění okolností jinými důkazy napřed (§ 107 odst. 1 tr. ř.).
- Počítejte s námitkami obhajoby. Obviněný může namítat podjatost znalce, jeho odborné zaměření i formulaci otázek (§ 105 odst. 3 tr. ř.). Neutrální, neduplicitní a kompetenčně čisté otázky jsou nejlepší prevence.
Závěr
Dobré zadání není dlouhé — je úplné a čisté. Devět stavebních kamenů pokryje vše, co trestní řízení od soudnělékařského posudku potřebuje; tři koše ohlídají, aby se znalce nikdo neptal na právo, věrohodnost ani cizí obor; a ukotvená hrozbová otázka zajistí, že odpověď o „tom, co se mohlo stát“ bude stát na tom, co se objektivně stalo. Vzorovou sadu z kapitoly 3 si klidně vezměte a používejte — přesně proto vznikla.
Prameny
- Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád — § 105 odst. 1 a 3, § 107 odst. 1, § 109, § 110a.
- Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník — § 122 (ublížení na zdraví, těžká újma na zdraví), § 21 (pokus).
- Vyhláška č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti — § 40 (zadání znaleckého posudku).
- Anonymizovaný soubor opatření o přibrání znalce a znaleckých posudků z agendy napadení, dopravních nehod a dalších věcí (archiv autoptik.cz) — parafráze formulací v tab. 2.